Již v minulém roce vznikl nápad, kdy účelem bylo „rozzávodit“ především začátečníky, kteří se většinou bojí nebo stydí přihlásit na závody, i když není důvod 🙂
Přeci na Ostravsku to nemůže být tak mrtvé, jak si okolní „svět“ myslí. Lidé tady sportují, chodí na společné tréninky, osobně je v parcích potkávám, běhávají méně, či více.
Co tak zkusit malý závod? Opravdu hodně malý. Co tak jenom třeba o lízátko? Jen si udělat ten trénink jiný?
Tak jsme to zkusili rovnou pod názvem Chupa chups canicross závod.
V roce 2014 ještě jenom jako skupina nadšenců, která má velké sny a v roce 2015 již jako čerstvě založený klub Mushing team Ostrava, který ty sny realizuje.
Pro porovnání, první Chupa chups canicross závod se konal 16.3.2014, kdy startovalo již tehdy 22 canicrossařů a canicrossařek. V letošním roce 2015 se přihlásilo 76 závodníků, nakonec se na start postavil krásný počet závodících 69, včetně dětí .
Já osobně jsem z toho počtu přihlášených byla lehce zaskočena, avšak mne to velmi těšilo.
Volám tedy Katce Bluchové, které patří obrovské díky za pomoc, prosím nech dotisknout další čísla, bude tam asi víc lidí, než jsme obě předpokládaly.
Uzavírám startovku s úsměvem na tváří, zasílám našemu „nejrychlejšímu“ časoměřiči a zpracovateli výsledků Janu Bluchovi: „koukni na to, zítra to je s Ríšou vaše práce“ 🙂 Za skvělou spolupráci jsem velmi ráda.
Další den volám předsedovi klubu Martinovi, již je po uzávěrce přihlášek a lidé mi stále píšou, ví opravdu, že se poběží o lízátka? 🙂
Ráno balím vše do auta a vyrážím do Bělského lesa. Tam je již sraz s ostatními z teamu.
Mezi nimi i Michal Nevřala, který nám velmi pomohl již od začátku závodů od trasování, až po rozdělení dalších pomocníků, vysvětlení instrukcí. Děkujeme.
Na prezentaci se to pomalu začíná scházet. Všichni se chovají opravdu „předpisově,“ psi jsou na vodítku, každý trpělivě čeká na přiřazení startovacího čísla, poté na další instrukce.
Je 14.10 hod. a úvodní slovo má předseda klubu Martin Urbančík. Nevím, zda jsem se zmínila, že se závodníci chovají „ukázkově?“ Po sdělení všech instrukcí se mohlo začít. Dobrovolníci na trasu. Natalce kameru. Já s Katkou na strart.
Vše šlo hladce. Čekali jsme, že asi bude docházet k nějakým „zmatkům“ – přeci jenom se jednalo o začátečníky, ale opak byl pravdou. Odstartovali dospělí, poté junioři, nakonec děti (s největším zápalem 🙂 )
Trať byla rychlá, 2,5 km dlouhá pro muže i ženy, 1,1 km pro juniory a cca 200m pro naše nejmenší naděje. Byli vidět psi všemožných ras i „neras“ a velikostí , ale se společným cílem- přijít si zaběhat.
Závodníci si prošli opravdu aprílovým počasím, vystřídal se déšť, sníh, obloha pod mrakem i slunečno. Přes to vše do vyhlášení panovala stále skvělá nálada a trpělivost 🙂
Fotografové „poletovali,“ kde se dalo, poskytli nám mnoho fotek, tímto děkujeme Gabce Milátové a Petrovi Kulichovi (taktéž za pomoc na trati 🙂 )
No a k vyhlášení ? Čekalo se s napětím, kdo získá lízátko Chupa chups 🙂
Výsledky:
Nakonec společné foto a bylo „po“ 🙂
Děkujeme všem za účast, za výborné chování nejen na trati, ale při celém průběhu závodu.
Členům MTO, dětí z DD Srdce Karviná a všem za obrovskou pomoc při pořádání tohoto závodů.
Fotografům za opravdu velké množství krásných fotek.
Doufáme, že se závody líbily a sejdeme se další rok 🙂
Kristina Fryzová