Velký úspěch Mushing team Ostrava.
Ve dnech 28.-30.11.2014 jsme se společně s dalšími členy České Výpravy zúčastnili ME dryland ve Francii Lamotte Beuvron . S Ikarem WS jsme startovali v kat. canicross ženy, pro Ikara jsem se rozhodla proto, jelikož první den se běželo na krátké trati dlouhé 3,2 km dle pořadatelů dle GPS většiny závodníků měřila trať 3,45 km a druhý den trať měřila 5,2 km a navíc byla po deštích podmáčená a v některých místech blátivá. Ella běžela s Františkem Říčkou, který se na Elinku moc těšil, že si s ní opět zaběhne.

První den jsem startovala jako 4. v pořadí (starty byly intervalové po 30 sek.) přede mnou Marika Tipperi (Fin.) jedna z favoritek na medaili a za mnou Martina Štěpánková, Tessa Philippaerts byla nalosována někde na konec startovního pole čítajícího 15 závodnic z 8 zemí Evropy. Ikara WS mi pomohl Vašek Vančura ( tím to mu velmi děkuji za výpomoc na startu 🙂 ) řádně pokropit, jelikož ve Francii nepanovalo úplně ideální počasí – 15 C byla pro psy hraniční teplota. Nastal čas startu a to 14:26:30 sek. postavili jsme se s Ikarem na startovní čáru, Ikar už nervozně vyštěkával a ve mě stoupal adrenalin z velkého závodu. Startér začal odpočítávat a já Ikarovi začala odpočítávat s ním 3 – 2- 1 a začala Ikara povzbuzovat- „Jdeme, jdeme, jdeme.“ Ikar vypálil jako střela a po zhruba 200 m jsme dosáhli naší max. rychlosti a to 31,3 km/hod. (náš osobák 🙂 ) na prvním kilometru stál Petr Krupička , který nám hlásil časy. Celkem mě uklidnilo, když na mne zavolal na Mariku jsi stáhla na prvním km 20 sek. Bohužel díky teplu se začal na můj vkus Ikar brzo napájet z kaluží, to bylo trochu nepříjemné, ale bojovali jsme. Martina nás doběhla zhruba na 2 km, Ikar se chytil a zase zabral a my opět bojovali. Do cíle jsme doběhli pár metrů za Marikou. Po doběhu jsem měla trošku smíšené pocity věděla jsem, že jsme do dali vzhledem k počasí vše a doufala jsem, že to alespoň stačilo na první půlku – čas 10:27 sek , prům . 20 km/hod. Po doběhu poslední závodnice za mnou přiběhl Petr Fochler a hlásil mi “ jseš 2. za Martinou a Tessa 3. ztrácí na tebe asi 10 sek“ nemohla jsem tomu uvěřit a nečekala jsem to a bylo to velmi příjemné překvapení a povzbuzení. Po prvním dnu na trati dlouhé 3,2 km jsme se tedy umístili na pro mne velmi překvapivém 2. místě. Martina Štěpánková (jejiž výkony jsou obdivuhodné a za které by se nemusel stydět žádný muž ) byla před námi zhruba o 1 minutu – mazec 🙂 a Tessa 3.

Druhý den se startovalo na trati dlouhé 5,2 km opět s 30 sek odstupy , Na startu jsem byla opět trochu nervozní přede mnou Martina a za mnou Tessa, na startu se na mne usmíval už pan startér a fandil nám, bylo to velmi příjemné mít mezi Francouzi pár fanoušků :), opět jsem vystartovali, Ikar makal na 100% zhruba někde do 3 km ( bylo chladno 4 C). Tessa nás doběhla zhruba někde na 4 km , ale ani tak jsme to s Ikarem nevzdali a snažili se bojovat co kdyby náhodou, navíc hrozilo, že by nás ještě mohla doběhnout soupeřka která po prvním dnu figurovala na 4. místě respektivě na 5. místě. Svým výkonem nás Tessa vybičovala a nám se v cílové rovince podařilo Tesse ještě trošku poodběhnout a tak jsem skončili s Ikarem WS na celkovém krásném 3. místě ( čas 16:27 sek. , rychlost 19,2 km/hod.) se ztrátou celkově 17 sek. na 2. místo a navýšit tak náskok na místo 4. Po vytištění oficiálních výsledku bylo vše potvrzeno – JSME 3. !!!!!!!!!! – byla jsem šťastná splnil se mi sen , že jsme to s Ikarem dokázali postavit se na tak velkém závodě na stupně vítězů s jiným psem než ESP. Ikar je úžasný a pracovitý pes se správným závodnickým srdíčkem :). Pak už následovalo vyhlašování na prvním místě stála Martina Štěpanková – ESP Nick, druhá Tessa Philippaerts ESP Kia a třetí my 🙂 při prvních tonech České hymny mi ukáply slzičky šťestí – v hlavě se mi pořád honilo Irunku (Ikar) dokázali jsme to !!!

Tímto bych chtěla poděkovat Laile WS – chovatelka, trenérovi Augustin Šulc a všem co nám pomáhali a fandili. – DĚKUJEME