Na víkend 18.-19.9.2020 jsem měla dva plány, buď pojedu na mushingové závody na Louku, nebo pojedu na koncert Dymytry do dolní oblasti Vítkovic.
Nakonec vyhrál závod. Je super se skoro po roce potkat s partou skvělých lidí ze všech koutů republiky, Slovenska a někdy i Polska, kdy se pobavíte a popijete. Musím uznat, že mnohem lepší než dvě hodiny skákat v davu cizích lidí někde na koncertě 🙂
Po příjezdu v pátek večer jsem hned vyvenčila, nakrmila a uložila pejsky ke spánku.
K pivečku už bylo třeba se přiobléct, protože večer bylo chladno, ale počasí přes den bylo více než luxusní.
V sobotu ráno jsem vstala, vyvenčila a napojila svoje závodníky. Už hodinu před startem jsem byla zázračně oblečená a dokonce i s helmou na hlavě. Asi patnáct minut před startem, kdy jsme s Maxem šli cestou ke startovní čáře jsem zjistila, že moje kolo není úplně v pořádku. Nasedla jsem, šlápla a konec, přehazovačka se zamotala do tvaru jakéhosi hlavolamu. I když se zpožděním a odloženým startem díky propůjčenému kolu Marušky Ševelové jsem nakonec sobotní závod odjela.
Start byl taky vtipný, prý „individuálové nepotřebují na startu handlera“, takže se Max rozběhl, zabral a napnul šňůru tak, že než jsem nasedla obtisklo se mi sedlo na levou půlku :-D. No, modráka mám ještě po týdnu 😀
