Druhý BOHUMINSKÝ CANICROSS, druhé jarní canicrosové závody Mushing teamu Ostrava pořádané na Moravě.

Původní myšlenka uspořádat závody pro pár bohumíňáků a ukázat jim tak tento krásný sport se přeměnila na poměrně oblíbený závod i pro canicrossové závodníky. A skutečnost, že se v počtu běžících přehoupneme přes 100 by mě nikdy ani ve snu nenapadla. A už vůbec by mě nenapadlo, že budu muset zastavovat přihlášky pro enormní zájem, tak abychom ten nápor zvládli my pořadatelé a hlavně závodiště areálu Gliňoč. Ono nejde ani o ten počet, ale o to, že se závodníci rádi vracejí z prvního ročníku a že Vám poté chodí poděkování za hezky strávené dopoledne a to nejen od jednotlivců, ale od celých rodin. Když se totiž ohlédnu za výsledkovou listinou vidím, že startovní pole je rovnoměrně rozděleno na dospělé a pak na mládež a děti. A to mě v dnešní době velmi těší. Neodpustím si ale poznámku, že jsem za takový počet rád, protože závodníci zde dokázali, že Morava není natolik „prázdná“ co se týká canicrossu, jak si někdo myslí a jak mi to bylo sděleno.

Široké okolí Ostravy velmi rádo sportuje se svými čtyřnohými miláčky a to že nekupujeme určité vybavení neznamená přece, že zde canicross není. Nebudu se rozepisovat jak jsem prožil závodní den, protože je to z pohledu pořadatele docela „fičák.“ Musím ale uznat, že díky lidem z Mushing teamu Ostrava jsem měl letos i možnost si vychutnat atmosféru závodu. Bez jejich pomoci by to možné nebylo. Také by nebylo možné pořádat takový závod bez startovného a to proto, aby si to mohl vyzkoušet opravdu každý i ten, kdo má např. hluboko do kapsy. Za to velký dík městu BOHUMÍN. Obrovský dík všem sponzorům, bez kterých bychom nemohli závodníky odměnit za jejich sportovní výkony. Díky společnosti SPECIFIC, ZERO DC, SHYBY.CZ, MOOIRA, MIRA-MAR.

Děkuji v neposlední řadě Domu dětí a mládeže Fontána v Bohumíně za poskytnutí všeho možného, protože bez jejich pomoci si pořádání závodu nedokážu představit. Poslední a největší poděkování všem závodníkům za jejich vzorné chování za jejich výkony a za to že přijeli.

Martin Urbančík

Děkujeme fotografům za poskytnutí fotek ( Adéla Ulmanová, Petr Fochler, Petr Kulich )

Před dvěma měsíci jsem se rozhodl s Annie, že zkusíme závod, který má nádhernou trasu a profil. Závod je situován v Jeseníkách, kde není řečeno, jestli závod bude na sněhu, na blátě nebo na suchu. Každý rok počasí namíchá něco jiného.

Pokračování textu Horká Výzva Jeseníky, 10.4.2015 →

Již v minulém roce vznikl nápad, kdy účelem bylo „rozzávodit“ především začátečníky, kteří se většinou bojí nebo stydí přihlásit na závody, i když není důvod

Přeci na Ostravsku to nemůže být tak mrtvé, jak si okolní „svět“ myslí. Lidé tady sportují, chodí na společné tréninky, osobně je v parcích potkávám, běhávají méně, či více.

Pokračování textu CHUPA CHUPS CANICROSS ZÁVOD, 5.9.2015 →

Ve čtvrtek,přijíždím na Lucký vrch.

Po vyvenčení Alíčka stavím stan, dokud je ještě světlo a jdu hned na prezenci,kde dostávám mapu s itinerářem a zjišťuji,v kolik bude meeting. Ten začíná asi v 20:30. Trasu je možné si na určitých místech zkrátit na 93,5/102 nebo 110 km. Já mám ale už jasno. Půjdu nezkrácenou 118,5 km.

Pokračování textu PO STOPÁCH TOULOVCE, 26.3.2015 – 29.3.2015, Martin ŘEZÁČ →