Na aprílový pátek jsem opět nasedla do auta s holkama z HMC     a vydaly jsme se na cestu dlouhou cca 450 km až k maďarské Budapešti. Naše výprava čítala čtyři holky, sedm psů, kolo a tříkolu (na vozíku za autem).

Cestou jsme potkaly dvě bouračky, takže se nám cesta protáhla na nějakých šest hodin a kousek. Dojely jsme už za tmy, po chvilce hledání jsme dorazily na místo a zaparkovaly do aleje mezi stromy. Protáhly jsme psy, nakrmily, zjistily, že cca 50 m od nás se nachází dva výběhy s vlky (tím způsobem, že venčíte psa s čelovkou a najednou zahlédnete několik párů svíticích očí :D), postavily stan a pozvaly se na grilovačku k Peti s Erikem ze Slovenska. Někteří z nás odpadli chvíli po půlnoci, někteří se rozhodli skoro nejít spát, ale všechny nás nad ránem budilo sborové vytí vlků (a huskounů) při kterém až běhal mráz po zádech.

 

V sobotu ráno jsem se vyhrabaly ze spacáků, vyzvedly startovní čísla, dostaly tvarohový šáteček k snídani a od 9:30 se startovalo. Závodu se účastnilo přes 200 závodníků z Maďarska, Slovenska, Česka, Polska, Srbska, Bulharska, apod. Canicrossaři si bohužel museli počkat na start až do dvou hodin odpoledne.

Trať byla dlouhá 3,6 km s jednou nebo dvěma „vlnkami“ prakticky celá po polních cestách. Vinula se kolem luk a polí, a tak na nás vzhledem k počasí dost pařilo slunko.

Já s Angee jsme měla start 14:15. Startovalo se po dvojicích, což bylo parádní vzhledem k motivaci psů. Startovaly jsme s paní s obrovským dobrmanem, která nás „potáhla“ prvních pár set metrů po startu a potom nám nenávratně utekla (nakonec skončila 2. v celkovém pořadí). Já jsem v první třetině tratě doběhla Lucku, která startovala 30 s přede mnou a až do cíle jsme běžely prakticky společně, kdy se Lucce podařilo lépe zafinišovat a utekla mi o osm vteřin.

Odpoledne jsme všichni zaslouženě odpočívali, prošli se okolo výběhů s vlky a medvědy a v sedm byl musherák se švédskými stoly, tak jsme se nadlábli, abychom měli na neděli energii. Někteří (já 😀 ) odpadli opět kolem půlnoci, aby se vyhrabali ze spacáku až pozdě po ránu a nezbyla na ně snídaně (něco na způsob slaného koláče se smetanou, slaninou a cibulí).

Starty byly opět od 9:30, já tentokrát startovala 14:12 a trať se kvůli počasí zkrátila na 2,5 km. S Angee jsme valily, jak jen to šlo a nakonec nám to vyneslo 9. místo z 28. Už zbývalo jen počkat na vyhlášení (každý dostal diplom, závodníci na stupních granule a/nebo barel na granule a další drobnosti).
Poté jsme všechno zase zabalily, posbíraly, uklidily a vydaly se zase na cestu nazpět. Do Olomouce jsme dorazily někdy kolem půlnoci, rozloučily se, rozjely domů a padly do postele.
Tak snad v září na triatlon! Link
Výsledky: Link
Start sobota:

Start neděle:

Video z tratě od Adél Havlíčkové:

Foto Adél Havlíčková

Autor článku: Natka Cihlářová

Děkujeme!