O víkendu 3.-4.12.2016 se zúčastnil náš člen Michal Čuřík závodů Mikulas Kupa v Maďarsku.
O víkendu byla možnost si dát trochu adrenalinu v Radíkově, anebo si užít trochu mikulášské pohody na maďarských rovinách. Protože už nejsme nejmladší, varianta b) byla správně.
Po přetrpěných kilometrech kvalitních maďarských dálnic nás na prezenčním bodě čekal čokoládový Mikuláš na uvítanou, což mírně zvedlo naši náladu po nekonečné cestě a snažili jsme se nevšímat si ostrého severáku pofukujícího po zdejší rozlehlé pláni. Po vybudování stake outu jsme se byli přivítat s početnou slovenskou ekipou spřátelených musherů. Erik Copko a spol. nás na úvod pobavili páteční maďarskou historkou, kdy se Erik a Vraťo vydali do města na dízu, která však splňovala parametry modré ústřice a místní komunita gayů jim nakonec nedovolila se připojit k jejich veselí, přitom, když nám Erik ukazoval, v jak slušivém outfitu vyrazil, velice nás to překvapilo (o pět čísel menší vojenský kabát po dědovi byl v hlavní roli ) 🙂
Zima byla značná a byl jsem rád, že jsem nakonec zvolil předražené ubytování v místním retro hotelu namísto ekonomické třídy ve vlastním autě bez přídavného topení.
Před odjezdem jsme s Majkou na facebookové události zaregistrovali poslední informace k trati od organizátorky Andrei Dér, která upozorňovala na výskyt aut a traktorů na trati. Nelhala. Jako bonus byla na trati ještě bažantnice a neurčené množství volně se pohybujících psů.
Při rozhodování pro závod v Maďarsku nás odrazoval poměrně nízký počet závodníků v našich kategoriích a obzvláště mne mrzela neúčast polských závodníků v čele s chlapci Imiolczykmi, kterým dlužíme odplatu za minulé závody. Má kategorie SC2 byla tedy vyloženě výletní a veterán Sepp a žákyně Trix si jízdu parádně užili.
Zato v mé druhé kategorii SC1 se ukázalo, že Patrik Županič není žádný kočičí syn, ale kvalitní slovinský závodník a lehkovážnou jízdu z prvního dne již nešlo druhý závodní den napravit ani s hvězdou týmu Hanibalem. Musel nám tedy stačit skalp místních koloběžkářů včetně maďarské star Zoltána Némediho.
Za zmínku stojí charismatický startér a spoluorganizátor závodů János Horváth, který pevně držel taktovku nad starty jednotlivých musherů a zároveň dodával všem potřebný klid a mikulášskou pohodu.
Zpět k závodům. Oba dny byla trať krásně měkká a opravdu jsme si ji užívali. Normu trati jsme také splnili a zvládli jsme oba dny potkat do protivky traktor, dvě auta a dva psy na volno. Ale příjemná atmosféra, kterou po celou dobu udržovali maďarští organizátoři, nemohla být ničím narušena a závody nelze hodnotit jinak než jako povedené.
Málem bych zapomněl na sobotní grill party na pláni v minusových teplotách, kde za svitu měsíce a hvězd podával Erik Copko lepší hamburgery než v McDonalds a Majka podávala luxusní svařáček. (také Vraťovi tímto děkuji za podíl z jeho proviantu)
Maďarští organizátoři také nezůstali pozadu a v ceně startovného jsme byli pohoštěni výtečnou maďarskou kuchyní včetně dezertu. Závěrečné vyhlášení se neslo v duchu přátelství a pohody, tak jak tomu bylo po celou dobu závodu, a všichni závodníci obdrželi milé mikulášské balíčky. Pro nejlepší závodníky byly nachystány krásné medaile s mikulášským motivem a lahodný tokajský mok.
Cesta domů proběhla dobře a překvapivě rychle a po vybalení věcí a uložení psích válečníků ke spánku zavládl příjemný pocit z parádně prožitého víkendu.
Michal, Majka a psíci.
Za MTO obrovsky gratulujeme a děkujeme za skvělý report!